RECENZE: Stále stejná, přesto jiná – Dítě Bridget Jones
Od dob, kdy byl v kinech druhý film o Bridget Jones, už uplynulo více než jedno celé desetiletí. Přesto se nemusíte bát, že když na sebe nechalo třetí pokračování o slavné hrdince tak dlouho čekat, že by se nejednalo o super filmovou podívanou.
Člověk nikdy neví
Třetí díl začíná stejně jako díl první – Bridget je v pátek večer sama doma a v pyžamu zpívá smutné písničky. K tomu všemu právě slaví 43 let. Následně po tom, co už všichni její přátelé nemají kvůli rodičovským povinnostem čas, se Bridget rozhodne jet se svou mladší kolegyní z práce na divoký hudební festival, kde si s pohledným Američanem užije sex na jednu noc. Nicméně o týden později se potká na křtinách se svým bývalým a na vlastní kůži se přesvědčí, že stará láska jen tak nerezaví. Nicméně “malér“ už je na světě – jak napovídá samotný název, Bridget je těhotná, ale bohužel netuší, která z těch dvou nocí je toho příčinou.
Lepší než dvojka
Uběhlo sice dlouhých 15 let od uvedení prvního filmu a s tím související mánie ohledně Bridget, přesto si hlavní hrdinka svou charakteristiku téměř zachovala, i když pár věcí se teď změnilo. Opět je svobodná, má však dobrou práci, v které je dobrá a slušně vydělává a zřejmě jednou provždy se jí podařilo zbavit přebytečných kil.
Možná se zde nabízí otázka, jestli je dobře, že tvůrci s natočením třetího a posledního filmu o britské smolařce tak dlouho otáleli. Odrazilo se to bohužel na tom, že hlavní hrdinové (hlavně Colin Firth a Reneé Zellweger) by se spíš hodili pro roli potenciálních prarodičů než rodičů.
Divák však nemusí být na rozpacích z toho, že Hugh Grant alias Daniel Cleaver účast na filmu odmítnul. Scénáristé se s tím (jak jinak) vypořádali celkem humorně a se ctí. I nová a trochu obávaná role Patricka Dempseyho v roli Jacka Quanta, který Granta nahradil, působí sympaticky a nenásilně, takže samotnou postavu Cleavera nikdo nepostrádá.
Na kvality prvního dílu dosahuje toto poslední filmové dobrodružství s Bridget jen těžko, přesto se jedná o lepší zážitek než u dílo druhého. Svůj podíl na tom může mít i režisérka Sharon Maguire, která se vrátila do režisérského křesla stejně jako v prvním díle.
Vyplatí se to?
Pokud máte celou sérii rádi, určitě se vyplatí si lístek do kina koupit. I když zápletka filmu by v reálu nejspíš nefungovala, na plátně jí to jde skvěle a o humor není nouze. Divák si z kina odnese zážitek z milého a vtipného filmu, možná i mírně dojat, což dnes není samozřejmostí.